Schillerova vyhlídka aneb Akim opět králem výhledů

Nazdárek všem dvounohým výletníkům, gaučovým povalečům i mým čtyřnohým kolegům! Hlásí se opět Akim, ten s hrdým čumákem a ještě hrdější chutí prozkoumávat každý kout Karlovarského kraje. Dneska jsme se s mým člověkem vydali na výšlap k Schillerově vyhlídce, která se nachází u Chyše. A řeknu vám jedno – byl to výšlap, že by i srnec bral Uber.

Začalo to celkem nevinně. "Půjdeme se podívat na Schillera," řekl můj člověk. A já si pomyslel – jo, proč ne, zní to jako někdo, kdo by mohl mít piškoty. Jenže Schiller se ukázal být hlavně kopec. A skála. A taky pořádná dávka kilometrů. Cestou jsme míjeli lesní pěšinky, mechem porostlé kameny a sem tam pařez, který se tvářil jako vhodné místo k posedávání. (Neprošlo mi to.)

A pak se to stalo. Stáli jsme na vyhlídce, která opravdu stojí za to – Schillerova vyhlídka, svým způsobem založená už v roce 1902. Jo, slyšíte správně, tohle místo má historii! Nese jméno slavného německého básníka Friedricha Schillera, a vybudovali ji tehdy místní nadšenci z chýšského okrašlovacího spolku. Dnes se sem vydávají ti, kdo mají rádi výhledy, přírodu a taky kousek klidu bez výjevu z turistického katalogu.

Schillerova vyhlídka není žádná okázalá rozhledna, ale kamenný skalní útvar s výhledem do krajiny, který i mě – psa, co obvykle hledí spíš do křoví – donutil na chvíli ztichnout. Teda než jsem se pokusil olíznout kámen, což se setkalo s přísným pohledem mého člověka. (Fakt mi nic nedovolí.)

Seděli jsme tam chvíli spolu. Já rozvalený jako král výprav, on s termoskou v ruce. A když tak člověk kouká dolů do zeleného údolí a poslouchá šumění stromů, nějak mu to dojde. Že právě kvůli těmhle momentům stojí za to zvednout se z gauče a jít. I když z toho bolí tlapky.

Cestou zpátky jsem byl mírně unavený, ale taky spokojený. Někde v dálce zakňoural traktor, ptáci si zpívali svoje a můj člověk se usmíval. Já taky – aspoň uvnitř. Venku jsem byl hlavně zaměřený na to, jestli někdo neupustil piškot.

Takže jo – jestli hledáte výlet, který má výšku, výhled i trochu poezie v kameni, Schillerova vyhlídka u Chyše je přesně to místo. A nezapomeňte: voda do batohu, piškoty taky... a foťák, protože tohle fakt stojí za zachycení.