Já, Akim, Thor psího světa, žádám dobrodružství!

Jak už víte, tak jsem pes, ale ne tak ledajaký pes. Jsem vládce blesků, pán rychlosti a ničitel gaučové nudy. Jsem čtyřnohý bůh výletů! A dnes… dnes stojím před neřešitelným problémem.

Můj člověk – to líné, ospalé stvoření, které zjevně nemá žádnou úctu k mé energii – odmítá uznat, že přišel den velkolepého dobrodružství. Dnes se musí jít ven! A ne žádné trapné "půjdeme na chviličku kolem baráku", kde si sotva označkuju první roh. Ne! Dnes je den, kdy budeme běhat po kopcích, šplhat na skály, brodit se potokem a skákat přes padlé kmeny jako hrdinové v epických bitvách!

Jenže co dělá můj člověk?

Leží. Spí. Dýchá. Připomíná topícího se lachtana.

Sednu si vedle postele a hypnotizuju ho pohledem, který by měl probudit i mrtvého. Nic. Ani škubnutí. Dobře. Přidávám dramatický povzdech – takový ten dlouhý, hluboký, srdceryvný. Ten, co znamená: "Trpím, protože jsi neschopný." Nic.

Dobře. Fajn. Chce válku? Má ji mít!

Vyskočím na postel s elegancí, která rozbíjí všechny zákony fyziky, a přistanu mu přímo na hrudi. A rovnou přidám plnohodnotný jazykový útok. Jeden tah od nosu po čelo. Druhý. Třetí. Můj člověk vydává zvuky, které připomínají umírající kočku, a snaží se mě odstrčit. Marně.

"Akiiiime, nech toho…"

Nech toho? NECH TOHO?! Můj drahý člověče, já se tě právě snažím zachránit před bídnou existencí gaučového lenocha a ty mi říkáš "nech toho"?!

Když nepomůže přímý útok, přecházím k taktice absolutního chaosu. Seskakuju z postele a začínám smrtící sprint. Gauč – křeslo – stůl – gauč – člověk! Prásk! Dopad na nohy. Bleskový úskok. Opět na gauč! Znovu na křeslo! Tři kolečka kolem pokoje, a pak velkolepý skok přímo na něj.

A konečně – úspěch!

Můj člověk s funěním vstává. Oči přimhouřené, vlasy jak rozcuchaný ježek, duše zlomená mou neúnavnou vytrvalostí. Pokouší se navléknout ponožky, zatímco já už kroužím u dveří jako závodní auto na startovní čáře.

Nasazuje boty. Otevírá dveře. A já?

Já, Akim, Thor psího světa, vítězím, neboť konečně vyrážíme na pořádný čundr! 

A jak to máte vy se svými člověky?