Tlapky na skalách: Výlet na Vysoký kámen
Ahoj všem mým dvounohým i čtyřnohým kamarádům! Tady Akim – psí dobrodruh, specialista na výšlapy, výhledy a lidské povzdechy typu "To je ale nádhera!"
Dneska vás vezmu s námi na místo, kde se dotýkáte oblohy a kde vítr zpívá mezi kameny: na Vysoký kámen u Kraslic.
Když člověk slyší "Vysoký kámen", může si představit ledacos. Já jsem si v duchu říkal – možná nějaký malý kopeček, na který vyskočím jedním skokem a budu nahoře dřív než mí člověkové. Ale ouha! Tahle přírodní památka se s námi nemazlila.
Vysoký kámen je nádherný skalní útvar, který se zvedá do výšky až 25 metrů nad okolní terén. A co je nejlepší? Můžete na něj vyšplhat! No dobře, moji lidé vyšplhali – já jim dělal morální podporu zezdola. Přeci jen po těch úzkých schůdcích jsem se rozhodl, že budu raději bezpečnostní dozor.
Historie místa sahá daleko zpátky. Už ve středověku tvořil Vysoký kámen přirozenou hranici mezi Čechami a Saskem. A během staletí se stal oblíbeným místem nejen pro místní pasáčky a obchodníky, ale později i pro turisty, kteří chtěli vidět ten nádherný výhled až do dalekého Německa. Dokonce se říká, že v 19. století tady vznikla vyhlídková plošina, která přilákala první organizované výletníky. Inu, i tehdy už lidi věděli, co je krásné.
Kolem samotného Vysokého kamene najdete nádhernou přírodu – borové lesy, louky a spoustu klidných zákoutí, kde si pes může udělat pořádný válecí rituál (testováno, doporučuji!). Celá oblast spadá do Krušných hor, takže kromě skal vás okouzlí i ta syrová, nespoutaná krása hor, kde se střídá slunce, vítr a občas i mlha, která dává místu tajemný nádech.
Cesta na Vysoký kámen byla ideální – ne příliš náročná, ale dost na to, aby se člověk hezky rozdýchal a uvědomil si, že pohyb je pořád lepší než sedět doma na gauči. Já jsem samozřejmě cestu prošlapával jako první. No a moji člověkové, jak jinak, obdivovali všechno – od zakrslých borovic až po každý kámen, který jim připomněl, že příroda má nejlepšího architekta na světě.
Když jsme dorazili až k samotným skalám, chvíli jsme jen tak stáli a koukali. Já jsem si sedl, vyplázl jazyk a sledoval své lidi, jak vytahují foťáky, okukují panoramata a dojatě se usmívají. Chvíli na to nás ovál svěží vítr, který donesl z dálky vůni lesa a dobrodružství.
V ten moment jsem si řekl, že na světě není lepšího pocitu než mít pod tlapkami pevnou skálu a kolem sebe svoje smečkové lidi.
A tak jsme tam chvíli jen byli. V tichu. Spolu. A potom jsme se zase vydali dolů – s hlavami plnými zážitků a srdci lehčím než vzduch.
Takže pokud máte chuť na výlet, kde se budete cítit jako královská rodina na trůně z kamene, Vysoký kámen u Kraslic vás rozhodně nezklame. Ať už jdete po dvou, nebo po čtyřech.
Tlapky vzhůru a hurá na skály! 🐾